Total War: Attila – soumrak římského impéria

Po své poslední hře, Total War: Rome II, nadšení řady fanoušků této herní série kleslo. Skutečně, hra byla po svém vydání propadákem. Množství detailů bylo nedotažených, ve hře se objevovaly dosti výrazné chyby, a navíc tím, že se Řím dostal do stádia své největší moci a slávy, byl příběh poměrně nedotažený.

Chyby a nedostatky byly samozřejmě v co nejbližší době vyladěny, a s prvními updaty se minimalizovaly, ovšem příběh rozšířila až další hra série.

Recenze hry

Total War: Attila vás uvede do toho, co následovalo obrovskou moc římské říše, totiž její pád. Ve čtvrtém až pátém století letopočtu si budete volit, za koho chcete hrát. Není to jednoduché, a každý národ má svá pro a proti. Římané, stejně jako třeba Germáni, mají moc, mohou využívat města, ovšem stačí malá síla, aby vnitřní chaos říší způsobil jejich pád. Naopak třeba Hunové, nebo další kmeny, žijí kočovně, a přežívají díky drancování a ničení, tudíž je daleko jednodušší adaptovat se na začátku na jejich styl hry.

Pokud jde o život říše, je snažší se v něm zorientovat, herní prostředí je celkově přehlednější a mnoho statistik a informací máte na jedno místě. Na druhou stranu, politické situace, vnitřní či dokonce rodové problémy jsou zde dotaženy do skutečných extrémů, což poměrně věrně vykreslené Evropě 5. století poněkud ubírá na opravdobosti. Zkrátka hranice mezi dobrý či špatným stavem je tak tenká, jako by ani nebyla. Na druhou stranu, toto se týká především civilizovaných národů. Barbarští Hunové, kteří politiku téměř neřeší, jsou živí válkou. A proto je na místě odhodit veškeré rozmýšlení, a pouštět se s nimi do divokých akcí

Bohužel, když se podíváme na to, co sérii obecně zdobí, pak již tolik nadšení nebudeme. Boj sám o sobě je sice graficky velmi pěkně provedený (jako obvykle u této série), navíc ve hře je daleko pestřejší skladba jednotek a boje jsou daleko náročnější a složitější na manévrování, protože hranice úspěchu a neúspěchu je i zde pekelně malá. Boj však komplikuje hned několik faktů – inteligence počítače si počíná často naprosto nelogicky a bez jakýchkoliv pravidel, a především množství jednotek a složitost manévrů dá vašemu počítači opravdu zabrat. Stejně jako u běžných tahů, i zde si musíte zvyknout na zpomalování a zamrzávání, což poněkud kazí celkový dojem skvělé grafiky, prokreslených bojišť i vyladěných jednotek.

Total War: Attila je opravdu o kus dál než byl Rome II, ale právě její nároky a určité detaily a chyby ji v rozletu poněkud brzdí. Na druhou stranu, ke cti vývojářů nutno přičíst, že se snaží v updatech chyby opravovat, což hře velmi výrazně pomáhá. Kromě toho, běžný hráč si mnoha chyb ani nevšimne, ale jistě ocení jiné věci. Především, že hru může hrát pořád dokola, a protože není definovaný příběh ani chování, pokaždé se bude odvíjet jinak a pokaždé se něco změní. Jestliže tedy pochopíte, kde u hry přimhouřit oko, a dáte si ji do spojitosti s předchozím dílem antické série, pak se můžete těšit na hodiny a hodiny zábavy, které vám Hunové, napadající římskou říši, poskytnou.

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*